Zde může být vaše reklama.

Zádrapa k nám posílal informátora, vyhrožoval umělcům i mému personálu, vzpomíná kavárnice Iveta Valentová

Zádrapa k nám posílal informátora, vyhrožoval umělcům i mému personálu, vzpomíná kavárnice Iveta Valentová

22. 03. 2018 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Živnostnice Iveta Valentová provozovala v prostorách prostějovského Špalíčku kavárnu od roku 2009. Od ředitele Muzea Daniela Zádrapy však dostala z nájmu výpověď. Teď prozradila v rozhovoru pro Hanácký Večerník několik dosud nepublikovaných zkušeností s chováním ředitele Zádrapy, který byl ze své funkce po několika skandálech odvolán.

Budovu židovského Špalíčku má ve správě prostějovské Muzeum, a když do funkce jeho ředitele přišel někdejší památkář Daniel Zádrapa (ČSSD), Ivetě Valentové v kavárně zakázal protestní festival a pár měsíců poté následovala výpověď s tím, že Muzeum bude nově kavárnu provozovat ve vlastní režii. Jako termín otevření bylo nejprve stanoveno září 2015, reálně k němu však došlo až o necelé dva roky později.

Dnes Valentová provozuje úspěšnou kavárnu na plumlovském zámku, kam za ní jezdí zákazníci z Prostějova. Kromě ní má také obchod s dárkovým zbožím a bar v kamenném sále. Naproti tomu Zádrapa byl minulý týden z funkce ředitele Muzea odvolán, a to poté, co inspektorát práce konstatoval několik jeho pochybení a zabýval se také šikanou na pracovišti.

 

Krajští radní odvolali ředitele prostějovského Muzea Zádrapu, který Vás vyhodil z kavárny ve Špalíčku poté, co se tam měl uskutečnit koncert nesouhlasu s účastí komunistů v Radě města. Jak rozhodnutí radních vnímáte? Nemělo přijít dříve?

Myslím, obzvláště s ohledem na zaměstnance muzea, že rozhodně mělo přijít dříve. Mně není vlastní charakteristický český povahový rys a to že „lepší pozdě než nikdy“, já si skutečně myslím, že kraj měl postupovat pružněji, vždyť několik lidí dobrovolně či nedobrovolně přišlo o práci!!

Jak se Vám s ním vlastně tehdy komunikovalo?

V podstatě nijak. Pan Zádrapa, po svém nástupu do funkce, což bylo, tuším, 1. září, nepovažoval ani za nutné ani za slušné se nám přijít představit, takže my jako nájemníci v prostorách, které měl na starosti, jsme ho neznali, tedy oficiálně. Samozřejmě jsme ho vídali, když třeba přišel za kustodkami do pokladny, obvykle ovšem v doprovodu několika dalších lidí, takže jsme si ho mohli snadno splést (smích), ale o nějaké komunikaci s ním nemůže být ani řeči. Poprvé jsem s ním mluvila, když mi telefonoval ohledně toho už tolikrát zmiňovaného koncertu a zdůrazňuji, že mi telefonoval někdo, kdo se představil jako ředitel muzea, ale já jsem ho neznala, což jsem mu také řekla. Oficiálně jsem ho poprvé viděla v únoru, když mi přinesl výpověď z nájmu, kterou jsem mu vrátila, protože tam měl gramatickou chybu.

A teď s odstupem času, když emoce vychladly, jak ho hodnotíte jako člověka?

Těžko na tuhle otázku odpovědět, protože já samozřejmě nejsem objektivní, ale pokud se zamyslím nad jeho tehdejším chováním… Posílal na mě do kavárny jako informátora svého kamaráda automechanika, kterému slíbil jakýsi podíl na jejich budoucím společném podniku, až mě odtud vyštvou, kamarád byl tak slabomyslný, že se vydával za pracovníka Krajského úřadu a ještě mi to vyžvanil. V době, kdy se naše výpověď z nájmu hojně probírala v médiích i u veřejnosti, asi pětkrát změnil důvod výpovědi, pokud si vzpomínám, tak ten první uvedený důvod byl, že muzeum nutně potřebuje prostory kavárny pro výstavní činnost…

Vzpomínám, jak moc ho rozčílilo, že umělci, kteří u nás hojně vystupovali a byli a jsou našimi přáteli, se rozhodli nám i našim hostům uspořádat rozlučku a pan Zádrapa nám i jim vyhrožoval zásahem policie. S nehoráznou drzostí vylepil na naše vchodové dveře amatérsky provedenou ceduli, že v prostorách, kde jsme provozovali náš podnik a řádně platili nájem, bude již brzy otevřena nová kavárna (jak víme, trvalo to skoro dva roky)… Vyhrožoval mému personálu i hostům zásadně v mojí nepřítomnosti a jevil při tom známky opilosti, mimochodem po tomto incidentu jsem na něj podala stížnost na Krajský úřad a ten ji kupodivu šetřil, takže panu Zádrapovi, myslím, trochu spadl hřebínek…A nakonec vzpomínám na den, kdy jsme mu a jeho sedmičlenné družině předávali vyklizený prostor kavárny, kde oproti jeho očekávání opravdu nebylo nic, jen plesnivé zdi, což bylo důsledkem absolutního ignorování našich upozornění (přibližně půl roku), že ve zdi pravděpodobně praskla trubka, protože se na ní objevil mokrý flek – pro bývalého šéfa památkového odboru to zřejmě nebyla zas až tak zásadní informace…

Takže jak zněla otázka? Jak bych ho hodnotila jako člověka? No asi dobrý člověk a odborník především, ne?

Zádrapa svou kavárnu ve vlastní režii slíbil otevřít v září roku 2015, povedlo se mu to ale téměř až dva roky poté. Byla jste se tam už podívat?

Ano, byla. Každý začátek je těžký, ale podle mě z krásného, historického a zajímavého prostoru udělali tuctovou kavárnu bez atmosféry, jakých jsou stovky.

Děkuji za rozhovor.

 

Jakub Čech

Další články