Střelec stíhá legendy Plšek: Zatím se mi daří, doufám, že v tom budu pokračovat

Před rokem vstoupil záložník SK Sigma Olomouc Jakub Plšek (1993) do sezony poněkud rozpačitě. Teď je to jinak. V úvodních čtyřech kolech dal dvě branky. Naposledy v sobotu právě on rozhodl o výhře Modré laviny v Liberci, oslavil tak stý start v elitní soutěži. Plšek se také posunul v klubovém historickém pořadí střelců. V první lize už dal za Sigmu 21 branek, tedy stejně jako Miroslav Baranek, Jiří Vaďura nebo Marek Heinz. A na dosah má další legendy – čtyři trefy mu chybí na legendární útočníky Miroslava Kouřila a Romana Sedláčka.

Jak se máte na začátku sezony? Nejspíš je to nyní pro vás o něco lepší, než v úvodu té minulé? To jste dal sice také zrovna vy první branku Sigmy v novém soutěžním ročníku, ale herně jste se potom trošku trápil. A dal jen dva góly za celý podzim, to máte nyní po čtyřech kolech.
Je to veselejší. Z hlediska bodového i osobního, že se mi střelecký daří. Bodujeme a při troše štěstí, no v Liberci jsme si ho teď sice vybrali, ale na Slavii jsme měli blízko k bodu, i v Plzni jsme sahali po bodu. Takže s tím začátkem sezony, na to, jak nám nikdo moc do těch prvních čtyř kol nevěřil, můžeme být spokojení. Ale nyní nás čeká doma Karviná, a pokud to nebude za tři body, tak celý ten začátek znehodnotíme.

A – s nadsázkou – možná to mohlo být ještě lepší, kdyby byl Plšek ještě na hřišti v Edenu, když přišla penalta v nastaveném čase.
Ne, to ne. To se takto zpětně říká jednoduše. Ale vůbec se na to nejde takhle dívat. Takto se nedá přemýšlet.

V Liberci jste nastoupil ke stému utkání v první lize. Sledujete statistiky, vnímal jste to, že jde o váš jubilejní zápas?
Sleduju i takové statistiky, navíc mi to hlásili kluci před zápasem. Věděl jsem, že mám stý zápas. A ještě že to dopadlo tak, že jsme vyhráli a já jsem dal gól, tak to je taková ta třešnička na dortu. Byl jsem obrovsky šťastný, že se mi to podařilo. Ta stovka už mohla být dřív, nebýt druhé ligy, ale to je takové to kdyby.

Ještě navíc v Liberci Sigma vyhrála po dlouhé době, po deseti letech. Jak se to stane, že je najednou nějaký soupeř takto zakletý? Nebo že v utkáních s jiným, jako třeba s Karvinou, co vás čeká v sobotu, padá tolik gólů. A jsou z toho zajímavé série.
Je to pravda. Kór v Liberci, tam, když jsme hráli, tak si nevybavuju, že by bylo pěkné počasí. Většinou jsme tam hráli listopad, prosinec, byla strašná zima, sníh, pršelo, těžký terén. Oni jsou také nepříjemný soupeř, když tam byl trenér Trpišovský, tak byli takoví běhaví, to jim zůstalo. Jsou soubojoví. Ten tým nám moc nesedí, když to řeknu upřímně. Takže o to víc si toho ceníme. Když jsme tam přijeli na zápas, tak jsme si říkali, že konečně svítí sluníčko, takže bychom to mohli prolomit a bodovat, což se podařilo.

A nemohlo mít na tu dlouhou sérii bez výhry v Liberci vliv to, že v útrobách stadionu je tam tolik prudkých schodišť?
To ne. To má vliv hlavně na mladé kluky, když do těch schodů tahají bedny po zápase (směje se).

Jak se vám hraje v nové sezoně pod novým trenérem? Kouč Látal říkal, že chce mít ve hře více agresivity, soubojů, aby hra byla běhavější.
Osobně jsem agresivitu a soubojovost potřeboval, to mi chybělo. Taky po prvním zápase mě trenér zkritizoval, že mám málo vyhraných soubojů, málo naběhaných metrů ve sprintu. Teď jsem počet metrů ve sprintu snad ztrojnásobil. Máme vesty s GPSkami, takže jsme úplně pod drobnohledem. A trenéři na to hrozně dbají. Hodně nám pomohla i příprava, která byla odlišná od těch, které jsme mívali. Je to vidět na hřišti, že vydržíme celých devadesát minut, soupeře uběháme a pak tam nakonec i tu fotbalovost dáme. Takže pro mě osobně to změna je. Hodně mi to pomohlo. A jak jsme teď vyhráli, tak se cítíme dobře všichni. Teď to musíme potvrdit v sobotu doma s Karvinou.

A to bylo znát i při gólu v Liberci, jak jste v té situaci v náběhu zrychlil.
Ano. Mám tam červenou čáru, to znamená nad dvacet čtyři kilometrů. Takže tam jsem byl zrovna v červené. No, upletl jsem si na sebe bič (směje se). Ne, vážně. Byl jsem za to hodně kritizovaný, snažím se to odbourat.  Zatím se mi to daří. Cítím se fyzicky dobře, cítím se na hřišti lépe, věřím, že v tom budu pokračovat.

Kromě náběhu byl při tom rozhodujícím momentu velmi podstatný krásný centr Václava Pilaře, ten se povedl.
Kolikrát jsme v náběhu ve vápně, ale hodně často trefujeme prvního bránícího hráče. Tentokrát to vyšlo, byl to parádní balon. Pak tam v podstatě stačilo jen nastavit nohu. Gólman na to mohl těžko reagovat. Pokud bych ho vyloženě netrefil, tak neměl moc šancí, bylo to hodně zblízka. Byl to fakt dokonalý centr.

No a to vaše zakončení, tam už asi nejde moc o míření?
Ne, to ne. Tam nemůžeš mířit. Jen nastavíš nohu. A snažíš se, aby to šlo na bránu. To je v takové rychlosti, že mířit člověk ani nestihne.

Možná i proto je fotbal tak pěkný, že když se to povede jako vám v sobotu v Liberci, tak jste slavný, ale také to mohlo skončit třeba na střeše a schytal byste to od fanoušků, komentátoři by se smáli.
Samozřejmě. To je pravda. Je to ve fotbale tak. Minule mohl být David Houska za hrdinu, ale penaltu nedal, tak na něj všichni nadávali. Ale od toho jsme tam pak všichni v kabině, abychom ho podrželi. A v Liberci už zase hrál perfektně. Je to o tom, jakou tady máme partu, jak se držíme navzájem. A takové ty věci okolo, jak lidé nadávají, to si člověk nesmí moc připouštět a vnímat je.

Je těch šest bodů z úvodních čtyři kol o to cennějších při skutečnosti, že tým není kompletní? Pořád někdo chybí. Od začátku sezony Miloš Buchta a Tomáš Zahradníček, teď v Liberci nemohli hrát ani Michal Vepřek a Martin Nešpor. Takže trenér Látal ani nemá možnost složit tým z toho nejsilnějšího možného?
Je pravda, že do sezony jsme chtěli vstoupit v jiném složení. Někteří hráči prostě vypadli. Ale pak jsou tam další, kteří čekají na šanci. A ti se jí ujali úplně perfektně. Je vidět, že kádr máme široký. Kluci, co dostali šanci, ji chytili za pačesy. A sám jsem zvědavý, jak to trenér teď na sobotu poskládá.

Už jste řekl, že sledujete své osobní statistiky a o stém startu jste věděl. Ale sledujete i klubové statistiky Sigmy? Už jste dal 21 branek za Sigmu, stejně jako Miroslav Baranek nebo Marek Heinz, čtyři góly vám schází na Miroslava Kouřila a Romana Sedláčka. A to jsou všechno legendy historie Sigmy.
To jsou taková jména! Některým jsme chodili podávat balony, chodili jsme na ně, na Heinze jsem se díval v televizi, jak to tam na EURU Němcům zakroutil do sítě. K tomu pořadí přístup nemám, ale samozřejmě je to obrovská pocta. Když jsem začínal v áčku, tak jsem ani nesnil o tom, že by se mi něco takového mohlo podařit.

Góly jste dal zatím dva, ale proslýchá se něco o jedné sázce, uzavřené před sezonou na soustředění v Kaprunu. Je to pro vás další motivace?
Ano Když dám deset gólu, tak Mirda Skácelík z Fanshopu přestane kouřit. Je to samozřejmě také motivace, protože to je čistý kuřák. Dělám to pro jeho zdraví.

Liberec je pryč, blíží se další kolo. Věříte, že v sobotu na Andrův stadion přijde dost diváků, více, než kolik bylo naposledy proti Zlínu? Sice jsou prázdniny, ale jste v čelní skupině, v první šestce, což vždycky fanoušci chtěli.
To chtějí každou sezonu. Před dvěma lety jsme v podstatě hráli celou sezonu nahoře, tak chodilo pořád stejně fanoušků. Tady se chodí na soupeře. Navíc teď jsou všude samé festivaly, takže si nemyslím, že přijde plný stadion. Což je velká škoda, protože před plnými tribunami se hraje mnohem lépe.