KRÁSKA Z JESKYNĚ Lidé mohou pojmenovat Kromaňonku z Mladečských jeskyní

Mladeč – Zemřela zhruba před 31 tisíci let, její zbytky našli v roce 1881, ale dodnes nemá pravěká žena žijící v době kamenné jméno. To se nyní rozhodli změnit radní z Mladče, kde kosterní pozůstatky sedmnáctileté dívky objevili archeologové v místních jeskyních. Jedná se o jeden z nejstarších nálezů ve Střední Evropě.

"Například známý ledovcový muž z Tyrol dostal podle místa nálezu přezdívku Ötzi. Přišlo nám líto, že naše sličná předchůdkyně je taková anonymní. Tak jsme uvítali nápad mladečských radních, že by bylo dobré uspořádat anketu mezi veřejností o dívčino jméno," uvedl Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR.

Návrhy mohou lidé posílat do konce dubna na email Mladečských jeskyní mladec@caves.cz nebo je psát na facebookový profil. Tam už se nyní hromadí stovky nápadů, jak dívku pojmenovat. Mezi návrhy jednoznačně vedou ty, které se vztahují k místu nálezu – Mladěna, Mlada, Mladivka, Mladea. „Já bych dívku nazvala Mlada. Je to jméno příhodné a krásné. A pro tuto dívku jako stvořené,“ napsala Marta Matušková. Jeskyňáři vyberou zhruba deset jmen a o těch nechají hlasovat ve webové anketě.

Podobu sedmnáctiletá ženy, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala na území dnešního Olomoucka, naznačil před pár lety společný projekt brazilských a českých vědců. Lidskou lebku, kterou v Mladečských jeskyních u Litovle na Olomoucku objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy, hlouběji prozkoumal tým odborníků. Cicero Moraes z Brazílie digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy z pravěku. „Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 000 lety,“ přiblížil Karel Drbal, který se na rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu.

Mladečské jeskyně

Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů Mladečské jeskyně vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky, zároveň jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení podzemních prostor se považuje 1826, elektricky osvětlené jsou od roku 1911. V jeskyních jsou malebná zákoutí, kde se vedle starých krápníků tvoří i nová výzdoba. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Dominantou a symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit Mumie. Světově proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného pohřebního rituálu. Celkem mají jeskynní chodby délku 1250 metrů a 92 schodů. O možnostech prohlídky 400metrové návštěvnické trasy se lze více dozvědět na webu mladecske.caves.cz či na facebook.com/mladecskejeskyne.

Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů Mladečské jeskyně vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky, zároveň jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení podzemních prostor se považuje 1826, elektricky osvětlené jsou od roku 1911. V jeskyních jsou malebná zákoutí, kde se vedle starých krápníků tvoří i nová výzdoba. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Dominantou a symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit Mumie. Světově proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného pohřebního rituálu. Celkem mají jeskynní chodby délku 1250 metrů a 92 schodů. O možnostech prohlídky 400metrové návštěvnické trasy se lze více dozvědět na webu mladecske.caves.cz či na facebook.com/mladecskejeskyne.