Šárka Mikmek: Paní s mátou osobně

Pracuje jako zahradnice a pěstuje bylinky. Vozí je do restaurací v několika krajích, a ta profese působí velice romanticky. Při povídání ale člověk zjišťuje, že za tím vším mnoho romantiky není, a začíná to u ranního vstávání k záhonům.

Profese bylinkářky a zahradnice zni velmi romanticky, předpokládám ale, že realita je prozaičtější, a že musíte vstávat celkem časně. Jak vypadá váš den?

Vstávám kolem čtvrté hodiny. To asi opravdu není co závidět. Obstarám děti a jdu na pole stříhat bylinky. Na záhonech trávím skoro celý den až do odpoledne, záleží ale kolik mám ten den rozvozů. Některé dny je toho více, některé méně, ale poslední dobou spíš více. V barech a restauracích se mi naštěstí daří vybudovat si jméno a mátu tak rozvážím několik hodin denně.

Jak se vlastně člověk k takové profesi dostane?

Přišlo to samo. Šla jsem s dcerou na mateřskou a byla jsem s ní celé dny doma. Ve velikém domě s ještě větší zahradou. Postupně mi začalo vadit, že nepřispívám do domácího rozpočtu, a nechtěla jsem jen sedět na zadku. Tak jsem začala, vlastně kvůli rodině, pěstovat bylinky. A začalo mě to doopravdy bavit. Nejvíc mi přirostla k srdci máta a zaměřila jsem se hlavně na ni. Zkusila jsem pak oslovit první koktejl bar, kde dávají mátu do drinků, protože mátu u nás koupíte běžně pouze z dovozu, to znamená několik dnů po sklizni. A mohla jsem nabídnout lepší zboží, protože vozím mátu přímo z pole a nemůže se stát, že bych prodala bylinky, které jsou sklizené jindy, než v den prodeje. Sama pěstuji, zalívám, i stříhám, všechno v bio kvalitě. Sama rozvážím.

Pěstujete i něco jiného, než mátu?

Samozřejmě. I další bylinky, a zeleninu, ovoce. Máta mě ale živí, byť je to sezónní záležitost. To ostatní spíš pro zábavu a pro rodinu. Devadesát procent produkce tvoří právě máta.

Řetězce s předpěstovanými bylinkami vám nekonkurují?

V řetězcích nikdy nekoupíte mátu, která byla ten den sklizená.

V červenci vám vzala úrodu bouřka s krupobitím. Jak moc to ublíží?

Moc. Všechno, co bylo na poli, bylo potlučené a muselo jít na kompost. Kroupy všechno polámaly a zničily. Bohužel jsem asi dva tři týdny nemohla prodávat, musely vyrůst nové bylinky. Ale s tím se na poli musí počítat. Snažím se hledat cesty, jak postupně alespoň část produkce přesunout do skleníků, ale je to i otázka nákladů.

-vb-