Cyklista Lubor Tesař: Ve sportování mládeže by se měl angažovat stát

Zazávodil si s největšími esy cyklistiky. Kariéru už sice pověsil na hřebík, ale v cyklistice se angažuje dál. Pořádá akce a závody pro děti, a samozřejmě spolukomentuje cyklistikcé přenosy na České televizi, ať už jde o olympiádu, nebo každoročně Tour de France. Lubor Tesař.

Sport obecně trpí v počítačové éře nedostatkem mládeže. Jak je na tom cyklistika? Jezdí mladí na kole?
Cyklistika má naštěstí několik rovin. Ta první je, že kolo funguje jako dopravní prostředek a tady se nic nemění – stále stejné procento lidí využívá kolo k přesunům. Většímu rozvoji tady brání ve velkých městech, že se dříve nepočítalo se stavbou cyklostezek v centrech a teď je to mnohde neřešitelný problém. Druhou je dnes neustále se rozvíjející cykloturistika – lidé (a já jsem moc rád, že i mladé rodiny s dětmi) chtějí poznávat krásná místa nejen v naší republice a je radostné pozorovat o víkendu provoz na cyklostezkách a cyklotrasách po celé republice. Třetí jsou všechny hobby závody a maratóny pro širokou veřejnost – těch je po republice každý rok spousta a tady už se závodí - každý má možnost dokázat si na co má a postupně si třeba zvyšovat své cíle. A tou poslední, z hlediska tabulkového hodnocení v rámci vrcholového sportu v ČR ta nejdůležitější je výkonnostní cyklistika s celorepublikovými soutěžemi a závody ve všech cyklistických disciplínách se špičkou ledovce, kterým je státní reprezentace. Zde bohužel se počet závodníků poslední léta spíše snižuje. Cyklistika je fyzicky velmi náročný sport (i na čas a prostředky) a poslední dobou na silnicích i bohužel dost nebezpečný. Takže to shrňme – mladí na kole jezdí, ale spíše využívají kolo pro zábavu, než by na něm chtěli závodit na vrcholové úrovni.
 
Jak se změnila cyklistika od časů, kdy jste reprezentoval, do dnešních dnů?
Změnila se moc. Všechny cyklistické disciplíny zažívají celosvětový progres (dnes už není na Olympiádě jen silnice a dráha, ale i horská kola a BMX), ale pořád (i přes všechny dopingové kauzy a nástrahy) je silnice absolutní královnou cyklistiky. Tour de France je jednou z nejsledovanějších sportovních akcí na světě a ostatní velké profesionální závody mají také hojnou účast televizních diváků i fanoušků přímo u trati. Peter Sagan je absolutní fenomén posledních let, který dokáže přitáhnout i lidi, jež normálně sport nesledují. Diváci mají možnost díky televizní technice a záběrům z motorek vidět vše podstatné, co se v závodě děje (to je bohužel vykoupeno větším nebezpečím pro závodníky). Mezi mládeží vzrůstá obliba adrenalinových zážitků a to se ukazuje i na návštěvnosti různých Bike parků (pro sjezdaře), U ramp a různých skákacích areálů pro cyklisty.

Obecný problém současného sportu jsou sponzoři. Dají se získávat pro cyklistiku, nebo leží všechno na samotných sportovcích?
Sponzoři jsou samozřejmě i ve špičkové cyklistice tou nejdůležitější složkou. A to se týká nejenom týmů a jezdců, ale i všech závodů. Pokud si vezmeme, že ještě třeba v uzavřeném areálu MTB, BMX nebo na velodromu se dá vybrat nějaké vstupné, na silničních závodech (možná s výjimkou MS v cílové rovince) to prakticky nejde. Takže, když to shrneme – je profi cyklistika jenom o sponzorech a v těch nejvyšších patrech ještě o částkách za vysílací práva. Naštěstí je díky popularitě a převážné oblibě cyklistiky u vrcholných manažerů a ředitelů velkých firem o podporu cyklistiky docela zájem. V málokterém sportu můžete nabídnout takovou porci prezentace navíc s možností aktivního zapojení zaměstnanců firem.

Jak jsou na tom v tomto ohledu regionální týmy a mládežnické kategorie? Mají dostatečnou podporu třeba z radnic?
Nemám zkušenosti ze všech míst naší republiky, ale ve většině krajů, velkých i malých městech a obcích určitá podpora hlavně pro mládežnický sport dnes prostřednictvím vypsaných grantů na celoroční činnost je. Otázka samozřejmě vždy je a bude, jestli je to dostatečné množství prostředků a jsou poslány tam, kde se o děti opravdu starají. Ale to už je jak se vším na konkrétních lidech, kteří za to nesou odpovědnost. Osobně si myslím, že by se v tomto měl více angažovat stát, protože zdravá sportující aktivní mladá generace přinese v budoucnu určitě větší zisk, než “konzumenti” jen počítačů a fastfoodů v budoucnu neustále chronicky nemocní...

Celý text v tištěném Hanáckém Večerníku 3.11.2016