Lanýžové degustační menu

Mýval severní působí na Hané škody. Lidé ho ale chtějí domů

Mýval severní působí na Hané škody. Lidé ho ale chtějí domů

08. 02. 2017 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Na počátku všeho byl údajně Hermann Göring. Jelikož rád lovil, dostal na starost část říšské správy týkající se lesnictví a myslivosti. V roce 1934 vyhověl žádosti jisté kožešinové farmy sídlící poblíž Kasselu a souhlasil, aby byla do volné přírody u Ederského jezera vypuštěna šestice mývalů s tím, že se zde rozmnoží a obohatí říšský arzenál lovné zvěře.

K rychle se rozrůstající kolonii mývalů, kteří v Německu, na rozdíl od Severní Ameriky, kde jejich stavy pravidelně snižují puma, rys a další predátoři, neznají nepřátel, přibyli další jedinci poté, co z jiných farem uprchli po spojeneckém bombardování. Později se k nim přidali i jedinci vypuštěni svými chovateli. Není-li místní kolonie invazivních druhů rychle odhalena a eradikována, vzniká na místní úrovni stálá populace, která se šíří na nová území. Po několika letech nebo desítkách let se tyto druhy rozšíří na území několika zemí a bude prakticky nemožné je vyhubit. Dnes se odhaduje, že v Evropě žije několik milionů mývalů.

Takové roztomilé zvířátko... V Americe: Všechny mývaly postřílet!

V posledních letech se mýval rozmohl i na Hané, a to v měřítku, které je doslova kalamitní. Nejpočetnější populace přitom žije na jih od Olomouce, kolem Věrovan a Tovačova.  A nejen myslivci chtějí s nepůvodním druhem začít bojovat. Evropská unie nedávno vydala seznam vetřelců, kteří jsou tady nežádoucí. Dohromady jde o 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin. Ve své domovině – Severní, Střední a Jižní Americe - je přitom mýval odedávna považován za nepřítele. Farmáři ho pronásledují kvůli značným škodám v kukuřičných polích, ovoci a zelenině. Jejich hromadnému odstřelu se ovšem ochránci přírody právem brání, protože zlikvidovat nějaký živočišný druh jde snadno, horší už je vrátit zvíře do přírody. A tak se staví mnohakilometrové „protimývalí“ zátarasy, jejich budování je obtížné z toho důvodu, že protivníkem je zvířátko velmi rafinované a šikovné. O tom ví svoje obyvatelé měst, kam se mývalové houfně stahují.  Mývalové nadělají nejen spoustu škod, ale obtěžují navíc povykem, zejména v době námluv.

Chcete mývala? Neblázněte...

Nepodléhejte iluzi, že vám může nahradit pejska nebo kočičku. Malý medvídek je samozřejmě roztomilý a mazlivý jako každé mládě, může tedy vzbudit touhu mít ho doma. Ale fáze „plyšového mazlíka“ velmi brzo končí. Už dospívající mýval je divoký, nezkrotný, kousavý, škrábavý a neuznává žádný řád a pravidla. Dospělí jedinec je vysloveně nevrlý a samotářský – od lidí chce jen jídlo, jinak o ně nestojí. Dospělý mýval může být dlouhý 60 - 90 cm a těžký od 6 do 10 kg. Celkové zbarvení je šedavé, obličejová část světlejší s výraznými tmavými pruhy pod očima. Ve volné přírodě sameček žije ve skupině s několika samičkami, které jsou 60 - 65 dní březí a rodí 3 až 5 mláďat. Mývalové jsou aktivní převážně za soumraku, velmi dobře plavou a lezou po stromech. S oblibou vyhledávají vykotlané stromy. Jako jiní medvídkové i oni upadají na zimu do zimního spánku. To, že mýval vše omývá, není až tak docela pravda. Mývalové ve volné přírodě s oblibou hledají potravu při březích potoků a jezer. A protože tlapkami vytáhnou nepřehlednou hrst všeho možného a potřebují vidět, zda obsahuje něco k snědku musí svůj úlovek propláchnout – použijí tedy styl jako při rýžování zlata. Lidé tuto jeho činnost (vlastnost) vnímají jako omývání – odtud pak jeho pojmenování...

Celý text v tištěném Hanáckém Večerníku 9.2.2017

Další články