Komentář: Voliči konečně našli skutečnou odvahu ke změně

Souboj ODS na pravici a ČSSD na levici politického spektra je v České republice definitivně minulostí. Nasprejovaný nápis na zdi neplatí. Krajské volby totiž dopadly nad očekávání všech, kteří léta volali po změně, ale nenašli k ní dosud odvahu. Během dvou dní je ale revoluce dokonána, a mezník v historii je tak výrazný, jako ještě nikdy.

Začněme na pravici: ODS se sice dostala do krajského zastupitelstva, s konečnou platností ale potvrdila svůj ústup ze slávy. A jestli se lídři strany několik let (!!) konejšili planými úvahami, že se přece jen otřepali z hříchů minulosti a zase posílili o nějakého toho půl procenta, nyní se ukázalo, že to celé byla jen chiméra. Občanští demokraté zůstali tam, kde zůstat měli. Především proto, že veškeré proklamace o rozloučení se s všelijakou minulostí zůstaly alespoň v regionu jen proklamacemi a prázdnými řečmi: Kosatík je nadále v čele Vodáren, a tak dále. Voliči jsou na to citliví. TOP09 se do zastupitelstva vůbec nedostala. Přitom měla sympatický program i sympatickou lídryni, zřejmě ale s odchodem knížete ztratila schopnost strhávat masy a zůstala v intelektuálním vakuu. Svobodní měli v plánu překročit svůj stín a potvrdit několikaletý pomalý růst preferencí, nestalo se tak ale - a je určitě otázka, nakolik neúspěchu napomohlo spojenectví se Soukromníky. Autor tohoto textu si myslí (a rád si vyslechne protinázor a bude o něm polemizovat...), že se takovou koalicí staly cíle divného slepence nečitelnými, a slepenec tudíž nevolitelným.

Výbuch na levici není tak markantní jako na pravé části spektra, protože jak komunisté, tak sociální demokraté se do zastupitelstva v hojném počtu dostali. I tak je ale jejich výsledek razantním ústupem ze slávy, který čekal málokdo: voličstvo obou partají je obvykle natolik disciplinované, že mohou proběhnout i čtyři Vidkuny, a stejně se nic nezmění. Tentokrát se změnilo! - a musel to tedy být impuls jako hrom, aby vycálaní voliči ČSSD a KSČM buď nešli k volbám, anebo změnili názor. Do toho zapadá i neú)spěch Martina Tesaříka v senátních volbách. Že svůj mandát neobhájí se dalo předpokládat, ale že neprojde ani do druhého kola, je překvapení nad jiné. Lidé dali přednost Lumíru Kantorovi, který nebuduje tangenty a nepořádá petice za jejich stavbu, ale zachraňuje na neonatologii novorozence (včetně dítěte autora tohoto textu).

A pak tu máme vítěze voleb, hnutí ANO, kterému "tradiční strany" nemohou přijít na jméno; všechny ty povídačky o oligarchizaci české politiky sice možná mají reálné jádro a sám Babiš skutečně je kontroverzní postavou české politiky, to ale nic nemění na faktu, že se stále ještě jedná o protestní (a možná právě proto nevyprofilované) hnutí; vzniklo právě v opozici vůči zavedeným stranám, stejně jako několik jiných uskupení, z nichž jmenujme čtvrtou Koalici pro Olomoucký kraj a Starosty ProOlomoucký kraj, což dohromady dává těmto uskupením sílu neuvěřitelných 44,79% všech hlasů!! (ANO 23,7%, Koalice OK 11,4%, Starostové 9,69%) - jakkoli jsou tato hnutí programově ne zcela sourodá, mají stejný důvod vzniku, a to je ta hlavní zpráva letošních voleb.

Mimo tuto skupinku zůstává osamocená koalice SPD a SPO, která skončila se ziskem 7,3%, a to je prosím všechno, co zůstalo z protiimigrantských nálad, které kulminovaly zhruba před rokem, a do voleb se vytratily. Chce se dodat, díky Bohu.

Vlastimil Blaťák